Můj květinový záhon se teprve rozkoukává. Vznikl na jaře. Pivoňky a růže jsou zatím malé a trhat je ještě pár let nebudu. Mám ale potřebu zdobit vázy a džbánky a dělat nám bytí hezčí. Nedávno jsem při procházce v lese sebrala ulámané svěže zelené větvičky dubů a postavila je na prvorepublikový stůl v našem městském bytě. Včera jsem si natrhala náruč bylin – růžolících květů černého bezu, máty a měsíčků. Nadchlo mě to. A tady je inspirace nejen z mé zahrádky. Pokračování textu Do vázy! Místo květin aranžujte bylinky i zeleninu
Štítek: zahrada
Proč nemám zahradu jako z instáče?
Jsou zákoutí zahrady, která bych na Instagram, Facebook nebo na blog nikdy nevyfotila. Je jen pár míst, na která jsem pyšná. Kolemjdoucím, kteří se neslušně ptají proč, slušně říkám, že jsme pořád v procesu. Tvoříme. A že tady žijeme. Pokračování textu Proč nemám zahradu jako z instáče?
Lógr jako hnojivo? Nalijte ho do kompostu, chutná žížalám
Nejvíc mi voní čerstvá káva. Probouzí mě každé ráno a osvěžuje mě odpoledne. S doušky polykám i inspiraci, kterou při psaní potřebuju. Káva jde s textem skvěle dohromady. A se zahradničením taky. Kávovou sedlinu ale nikdy nelijte přímo k rostlinám. Patří na kompost. Pokračování textu Lógr jako hnojivo? Nalijte ho do kompostu, chutná žížalám
Po zmrzlých mužích vysazujte choulostivky – rajčata, celer i dýně
Miluju květen. Rozpuk vrcholí. Země je prohřátá a přízemních mrazíků ubývá, až zmizí úplně. Vysazuju rajčata, cukety, dýně, celer a taky choulostivější bylinky. Na zahradě se konečně něco děje. Záhony se zelenají, sklízím první saláty a ředkvičky. Na jejich místo vysévám řepu, černou ředkev a druhou várku mrkve. Pokračování textu Po zmrzlých mužích vysazujte choulostivky – rajčata, celer i dýně
Vyvýšené záhony postavíte za jedno odpoledne. Tady je návod
Ve vyvýšených záhonech, které jsou přitisknuté k roubené stěně staré stodoly, pěstujeme rajčata. Vzpíná se k nim slunce, jsou šťavnatá a sladká. Dnes jsme vyráběli další vyvýšený záhon. Na okurky. Tady je návod, jak si ho jednoduše vyrobit. Třeba ze starých prken. Pokračování textu Vyvýšené záhony postavíte za jedno odpoledne. Tady je návod
Sníh slétl na zem na Martina. Díkybohu
Smála jsem se, když včera večer začal padat sníh. Na Martina se z nebe nesypal už pár let. Venku zůstaly muškáty. Měsíčky nadějně zářily žlutými a oranžovými květy. Vytrvale dlouho, přestože nejsou trvalky. Dost času. Na všechno dost času. Sníh do rána roztaje. Pokračování textu Sníh slétl na zem na Martina. Díkybohu
Marnost nad marnost?
Jeden zahradnický rok pomalu doplouvá ke svému konci. Je to marnost? Vůbec ne. Začne zase jiný. Včera jsem seděla mezi rostlinami a vytrhávala plevel. Nevím pokolikáté za celou sezónu. Je to všechno marné? Ptala jsem se. Potom mě červená řepa zašimrala svým lístkem. Pořád ještě zeleným. Není to marné.
Září v zeleninové zahradě
Zeleninová zahrada září. Když stojím před záhony, obdivuju, jak překypujou hojností. S vděčností sbírám plody své práce. Co na jaře zaseješ, to na podzim sklidíš. Cyklus se pomalu uzavírá, aby mohl začít další. I když je září měsícem sklizně, můžete některé druhy zeleniny i vysévat a postupně zahradu připravovat na zazimování. Pokračování textu Září v zeleninové zahradě
Spiritualita zahrady
Když zeleninu zalévám, chválím ji. Když zlomím červené řepě listy, omluvím se jí. Vyrůstala jsem s máyovkami v ruce, o letních prázdninách jsem si stavěla týpí a dodnes si do vlasů dávám pírka dravců, která najdu v lese. Věřím, stejně jako indiáni, že rostliny mají duši. A moje zahrada má pro mě spirituální rozměr. Pokračování textu Spiritualita zahrady
Trocha péče pro ruce zahradnice: Domácí balzám
Půda je pro mě balzám na duši i na tělo. Miluju, když se prsty zabořím do kypré a voňavé země a pořádně se zamažu. Do zad mi hřeje slunce nebo zrovna z nebe padají těžké kapky vody. A já se raduju společně s vyprahlou půdou. Pro mě je lékem – konec konců, i vědci potvrdili, že je skvělé antidepresivum. Aby byla zelenina dobrá, šťavnatá a bylo jí hodně, potím se, namáhám svaly, záda a taky ruce. Potom je drhnu, abych smyla zažrané zbytky země. A tak si jednou za čas ráda udělám den, kdy se o ně postarám. Se vší úctou a pokorou, protože jsem jim vděčná, že mě nechávají pracovat. Pokračování textu Trocha péče pro ruce zahradnice: Domácí balzám