Před bezem klekám. Potom sbírám jeho květy obsypané pylem. Kejchám při tom. Suším je na půdě a vyrábím z nich limonádu. Čaj z květu černého bezu a z lipového květu zabírá na rýmu a nachlazení. Sladím ho medem a piju u krbu. Ale zima je ještě daleko. Léto si užívám s bezovou limonádou. Tady je recept 🙂
Pokračování textu Černý bez kvete. Sušte květy na čaj a připravujte limonádu
Zapomněla jsem. Ale on se nedal. Vysemenil se sám. A tak jsem sazeničky heřmánku přesadila. Vyrostly a vykvetly za radostného bzučení včel, které obtěžkané pylem nasávají jeho jemné pohlazení. I mě hladí do prstů, když za blížící se bouřky trhám jeho drobné žlutobílé kvítky. Něžné, voňavé, přesto plné léčivé energie. První těžké kapky, první burácivý hrom, první záblesk na těžkém nebi. Stihla jsem to. Heřmánek se suší na půdě. Aby hladil a léčil duši i tělo. Pokračování textu Heřmánkové pohlazení
