Lesní školka

Příběh o tom, jak si muži představujou lesní školku. 

Nedělní snídaně. Bílý kafe. Sýr. Vajíčka. Včerejší rohlíky.

Já: „Ten sýr se nedá jíst.“

Muž: „Ukaž. Hm, máš pravdu.“

Já: „Musíme zase nakoupit Od Francouzů.“

Muž: „Hm. Jak se má Petra a Mickael?“

Já: „Petra teď pracuje v lesní školce.“

Muž vykulí oči. Otec, který se zatím nezapojoval, zbystří a vykulí oči.

Já: „To není lesní školka se stromečkama. To je lesní školka s dětičkama.“

Oba vykulí oči a přestanou jíst.

Já (s povzdechem): „Dětičky jsou pořád venku. Na slunci, v dešti, na sněhu. Mají jen chatičku, kam jdou čůrat a jíst.“

Otec: „Chudinky dětičky. To jsou asi vykulený, když pak přijdou domů a sednou si do koutečka do teplíčka.“

Muž: „Jsou to takový maličký tučňáčkové.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *